Svátek dětí se rozhodla reprezentace FcB oslavit cyklovýletem v kopečcích směrem na jih od města Klatovy. Informace se rychle rozkřikla a k sedmi statečným se přidalo ještě pár domorodců. Na společnou projížďku bylo nakonec přihlášeno přibližně přesně 2.504 fanoušků. Řadu z nich ale od prezentace odradila někomu možná méně jasná předpověď počasí a několik desítek odprezentovaných nezvládlo večerní přípravu a nebyli schopni převozu. Startovním kobercem ráno projelo přibližně přesně 1.822 závodníků a závodnic na všech trasách.

Celý sobotní den tak probíhal na čerstvém vzduchu v příjemném počasí. Zážitky z cyklovýletu, který si možná někdo bude pamatovat o něco déle, jsou lemované rohlíky se salámem, sekačkou s chlebem, Birellem a čajem s rumem, trochou bláta, lehkou přeháňkou, větší trochou bláta, ještě větším blátem, hodně blátem, spoustou deště, velkou zimou, blátem úplně všude, i za trenkama... Dále pak výměnou klínů, výměnou duší, mytím hlavy na brodu, sáňkováním po bahnitém svahu, jízdou „na pekaře“, klopýtáním v rýžovém poli a dojezdem do míst, kde už dávno nebyl cíl.

Když se sluníčko schovalo za kopečky a na obloze se objevil měsíc, začaly příjezdy našich hrdinů do pensionu. Stylově jim k tomu hrála hudba odpovídající jejich fyzickému stavu. O pořadí v cíli se rozhodlo již ráno, kdy klíče od garáže dostal do baťohu ten, kdo se zdržel na trati nejdéle. Přestože u medailistů neproběhla antidopingová kontrola, která by odhalila minimálně půlroční pravidelné užívání drog, bylo po dojezdu a po několika větách jasné, že krátkodobá pamět umožňující zapamatování pouze jednoho čísla je dávno pryč. Omylem se v baru objevil také právě vyfárající předák a trasař dulních vozíků. Po něm dorazil nakonec i pekař a všichni se tak mohli věnovat klidné debatě nad trasou jednoho cyklistického výletu.

Po obléknutí do vítězných dresů se poslední zbytek skupiny vydal zpátky do města, kde jim rockovém klubu zazpíval Bruce Dickinson v bílých ponožkách, na diskotéce si protáhli unavená těla na Gangnam Style a prázdné žaludky jim nad ránem až těsně pod vrchol naplnil turecký kebab.

Na závěr ještě pár perliček z víkendu:

„Všimla jsem si, že máte na ruce snubní prsten“
„Ale to přece není žádný problém“

„Pepo už spíš, nebo spíš ne?“

“Blatník? Seš snad buzna?“

„Zkurvený větve na zemi!“
„Větvím na zemi se říká kořeny, woe!“

Tak zase za rok nashledanou při Králi Šumavy MTB 2014